Blog

Je něco kouzelného na tom, když ponoříte ruce do teplé hlíny během prvního skutečně příjemného jarního dne. Jak se vám hlína drobí mezi prsty, je to, jako byste cítili, jak se vaše zimou unavená mysl začíná zbavovat nahromaděného stresu. Nejsem profesionální zahradník – jen někdo, kdo zjistil, že můj vztah s rostlinami se stal jedním z nejléčivějších vztahů v mém životě. A v tomto objevu nejsem sáma.

Terapie v hlíně

Dovolte mi podělit se o malé tajemství: když se cítím obzvláště úzkostně, nesahám po telefonu – sáhnu po zahradnických rukavicích. Pro to, co jsem intuitivně cítila roky, existuje vědecké vysvětlení. Ta zemitá vůně, když poprvé zaryjete do půdy? Pochází z bakterie zvané Mycobacterium vaccae, která podle výzkumů skutečně spouští uvolňování serotoninu při vdechnutí. Ano, hlína doslova zpříjemňuje náladu vašemu mozku! Studie z University of Bristol prokázaly, že tato skromná půdní bakterie aktivuje mozkové buňky k produkci serotoninu a působí jako přírodní antidepresivum.

To vysvětluje, proč po obzvláště náročné pracovní schůzce, kdy se mé myšlenky točí rychleji než pračka v závěrečném cyklu, je hrabání kolem rajčatových rostlin jako stisknutí resetovacího tlačítka mého duševního stavu. A upřímně? Někdy si záměrně oblékám nejopotřebovanější oblečení a nechávám se úplně ušpinit. Je něco báječně osvobozujícího na tom, když se vzdáte tlaku vypadat dokonale a upraveně, i když jen na jedno odpoledne.

Očekávání jara 🌸

Je teprve únor, když toto píšu, ale už přistihávám sáma sebe, jak se zdržuji u oken a s těžko potlačovaným vzrušením vyhlížím své spící záhony. Každý teplejší den se zdá jako vzácný dar a prakticky odpočítávám dny, než budu moci rozrazit dveře a znovu si nárokovat život venku. Ten první den, kdy je dostatečně teplo na to, abych si ranní kávu vzala ven? Čirá blaženost. Je to, jako by celá moje bytost celou zimu zadržovala dech a čekala na povolení plně vydechnout.

Pěstování trpělivosti (a rostlin) 🌱

V našem světě okamžitých věcí – okamžitých zpráv, okamžitého jídla, okamžitého rozhořčení – zahradničení vyžaduje něco revolučního: trpělivost. Když jsem začínala se zahradničením, byl jsem zděšena, jak pomalu semena klíčí. Kontrolovala jsem je patnáctkrát denně a dramaticky vzdychala, když se hodinu po hodině nic nedělo. Nyní chápu, že právě tato pomalost je součástí terapeutického kouzla zahradničení.

Výzkum publikovaný v Journal of Health Psychology zjistil, že zahradničení výrazně snižuje kortizol, stresový hormon, který nás nutí cítit se rozrušeně a přetíženě. Ale zde je to fascinující: na rozdíl od cvičení, které poskytuje okamžitý příval endorfinů, účinky zahradničení na snížení stresu se ve skutečnosti zvyšují, čím déle to děláte. Jako by rostliny šeptaly: "Zpomal, člověče. Dobré věci potřebují čas."

A mají pravdu. O zvládání své úzkosti jsem se naučila více sledováním, jak se mé pivoňky rozvíjejí svým vlastním sladkým tempem, než z jakékoli knihy o osobním rozvoji, kterou jsem kdy četla.

Všímavost při údržbě

Moje oblíbená část dne je často časný večer, kdy procházím svou zahradou s konví a kontroluji každou rostlinu. "Jak se dnes máš?" zeptám se své bojující třapatky (mluvím ke svým rostlinám – pokud musíte, suďte mě). Tato rutina se stala praxi všímavosti tak účinnou, že předčí jakoukoli meditační aplikaci.

Studie v Journal of Public Health zjistila, že pouhých 30 minut zahradničení snižuje příznaky deprese a úzkosti účinněji než čtení uvnitř. Když kontroluji listy kvůli škůdcům nebo rozhoduji, které sazenice potřebují zředit, má mysl se plně ponoří do přítomného okamžiku. Neustálé vnitřní tlachání – o pracovních termínech, sociálních úzkostech a o tom, zda jsem nezapomněla odpovědět na tu textovou zprávu – ustupuje do pozadí.

Tento druh pohlcené pozornosti je to, co psychologové nazývají "stav plynutí" – stav úplného ponoření, který silně koreluje se štěstím. Není divu, že často začínám zahradničit rozrušená a končím s pocitem, jako bych právě absolvovala nejúčinnější terapeutické sezení svého života.

Dar růstu a komunitní spojení

Je něco hluboce dojemného na péči o jiného živého tvora. Každé ráno spěchám ven, abych zjistila, zda moje semena vypustila nové listy nebo zda má růže vytvořila nová poupata. Tato malá vítězství poskytují jemnou připomínku, že růst se děje postupně, často neviditelně, dokud jednoho dne důkaz není nepopiratelný.

Ve zvláště obtížných dnech, kdy se cítím zaseknuta ve svém vlastním životě nebo kariéře, péče o mou zahradu mi připomíná, že transformace je zřídka dramatická. Většina růstu se odehrává pod povrchem, v malých okamžicích péče, které se hromadí v průběhu času. Jako někdo, kdo má tendenci k netrpělivosti (zejména sama se sebou), tato perspektiva byla nedocenitelná pro mé duševní zdraví.

To, co začalo jako samotářský koníček, mě nečekaně spojilo s celou komunitou. Vyměňovala jsem si sazenice se sousedy, dostávala jsem řízky z dědičných rostlin babičky přátel a strávila jsem hodiny diskusemi o strategiích kompostování s ostatními nadšenci v místním zahradním centru (a ano, uvědomuji si, jak naprosto fascinující to zní pro nezahradníky).

Přijetí nedokonalosti

Zde je přiznání: moje zahrada je slavně, osvěžujícím způsobem nedokonalá. Jsou zde plevely, které jsem nestíhala vytrhnout. Moje bylinková zahrada je částečně přerostlá mátou (začátečnická chyba – ta věc je botanickým ekvivalentem společenského šplhouna). Některé sezóny králíci sní více mé zeleniny než já.

A to je v pořádku. Ve skutečnosti to může být nejdůležitější lekce duševního zdraví, kterou mě moje zahrada naučila. Ve světě, který často vyžaduje dokonalost, moje zahrada tvrdohlavě odmítá vyhovět – a přesto prosperuje. Japonci mají koncept zvaný "wabi-sabi", který oslavuje krásu v nedokonalosti. Moje zahrada je ztělesněním wabi-sabi, a naučit se nacházet radost v jejím dokonale nedokonalém stavu mi pomohlo rozšířit stejnou milost i na sebe sama.

Začínáme s vlastní zahradou pro duševní zdraví

Nepotřebujete hektary půdy ani odborné znalosti, abyste zažili přínosy zahradničení pro duševní zdraví. Začínala jsem s několika květináči na zahradě, pěstovala jsem bylinky a cherry rajčata. Psychologické přínosy se dostavily okamžitě – ten příval radosti, když první sazenice protlačila půdu, byl stejně silný jako jakýkoli antidepresivum, které jsem kdy vyzkoušela.

Pokud jste zvědaví na vyzkoušení zahradní terapie, začněte v malém. Jediný květináč bazalky na slunném parapetu může poskytnout to spojení s rostoucími věcmi. Jak získáváte jistotu (a nevyhnutelně se stanete závislými na procesu), můžete rozšiřovat. Kontejnerové zahrady, pozemky komunitních zahrad nebo dokonce dobrovolničení na místní farmě jsou všechno způsoby, jak si zašpinit ruce.

Jen si pamatujte: perfekcionismus nemá v zahradě místo. Příroda je krásně, slavně nepořádná – a dovolit si přijmout tento nepořádek by mohlo být přesně tou intervencí duševního zdraví, kterou potřebujete.

Pokud jde o mě, budu vzadu, mluvit se svými rajčaty a nechat půdní bakterie pracovat svou kouzlo zvyšující serotonin na můj mozek. Protože někdy se nejlepší terapie neodehrává na gauči – odehrává se na kolenou, s hlínou za nehty a sluncem na zádech, pěstujíc něco krásného společně s vaší vlastní odolností.

Někdy ty nejhlubší životní lekce přicházejí z těch nejneočekávanějších míst. V roce 2019, ještě předtím, než jsem objevila svět vzdušné akrobacie, jsem vstoupila do boxerského gymu – místa, kam bych si nikdy nepomyslela, že někdy vkročím. Nehledala jsem boj; jednoduše jsem chtěla zhubnout a uvolnit stres. Netušila jsem ale, že objevím praxi, která zcela změní můj pohled na mindfulness, sílu a pohyb.

První kolo: Nečekaná meditace

Ta první tréninková lekce byla jako ta nejdelší meditace mého života. Každý úder byl lekcí přítomnosti, každý pohyb studií sebeuvědomění. Nebyla jsem nijak zvlášť dobrá – upřímně řečeno, byla jsem docela hrozná. Pohyby mi připadaly nepřirozené, téměř cizí mému tělu. Ale něco mě stále táhlo zpět, lekci za lekcí.

Objevení vnitřního bojovníka

Box vynesl na povrch něco, o čem jsem ani netušila, že to ve mně existuje: mého vnitřního bojovníka. Ne toho agresivního a konfrontačního, ale spíše odolného ducha, který se nevzdává, který se objeví, i když je to nepříjemné. Toto objevení nebylo o násilí – bylo o nalezení síly ve zranitelnosti a o růstu v nepohodlí.

Nečekané paralely

Co mě nejvíc překvapilo? Box a jóga nejsou tak rozdílné, jak by se mohlo zdát. V józe se neustále soustředíš na dech, udržuješ vědomí svého těla v prostoru a zůstáváš přítomný se svými pocity. Box vyžaduje naprosto totéž:

🥊 Každý úder musí být propojený s dechem.

⚡︎Tvůj postoj vyžaduje neustálé prostorové uvědomění.

😌 Tvá mysl musí zůstat přítomná a soustředěná.

✨ Tvůj základ musí být pevný a uzemněný.

Box jako pohybová meditace

Box se stal mou novou formou jógy. Každý krok má svůj účel, každý pohyb nese záměr. Stejně jako ve vzdušné akrobacii se tvé tělo stává tvým nástrojem, tvým prostředkem vyjádření. Pokud nejsi uzemněný, pokud nejsi přítomný, okamžitě to pocítíš – a někdy docela doslova!

Síla vtělené praxe

V boxu, stejně jako ve vzdušné akrobacii a józe, je tvé tělo tvým vybavením. Neexistují žádné zkratky ani externí nástroje, na které by se dalo spoléhat. To vytváří jedinečnou příležitost pro hluboké vtělené učení:

💪 Rozvíjíš důvěrné porozumění mechanice svého těla.

♥️ Učíš se důvěřovat svým instinktům a reakcím.

🏋🏻‍♂️ Buduješ základ síly, která přichází zevnitř.

💆🏻‍♀️ Kultivuješ mindfulness, která přesahuje podložku či ring.

Budování mentální odolnosti

Mentální přínosy boxu sahají daleko za ty fyzické. Každá lekce buduje:

🎯 Pozornost a soustředění.

💞 Emoční regulaci.

⚡ Zvládání stresu.

🔥 Sebedůvěru.

☯ Mentální výdrž.

Nalezení bojovného ducha

Ať už visíš v šálách, plyneš skrz jógovou sekvenci, nebo házíš kombinace v ringu, základní principy zůstávají stejné: dýchej, soustřeď se, uzemni se a pohybuj se se záměrem. Box mě naučil, že být silný nevypadá vždy tak, jak očekáváš, a že mindfulness lze najít na těch nejpřekvapivějších místech.

Takže pokud hledáš praxi, která kombinuje vysoce intenzivní trénink s mindfulness, která buduje jak fyzickou, tak mentální sílu, zvaž vstup do boxerského gymu. Možná budeš překvapen/a, když zjistíš, že stejné principy, které tě vedou skrze jógovou praxi nebo tě drží stabilní ve vzdušných šálách, jsou právě tam, čekají na objevení mezi jaby a háky.

Pamatuj: cesta každého bojovníka začíná jediným krokem do ringu. Stejně jako ve vzdušné akrobacii není pokrok vždy lineární, ale transformace – jak vnitřní, tak vnější – stojí za každý okamžik této cesty.

Truchlení je hluboce osobní cesta, která se může jevit jako neprobádaná. Ať už se jedná o ztrátu milované osoby, vztahu nebo významnou životní změnu, tíha zármutku může někdy působit zdrcujícím dojmem. V takových chvílích je nezbytné najít způsob, jak ho zpracovat a uzdravit se. Jóga může být jemným společníkem na této cestě a nabídnout emocionální i fyzickou úlevu, když ji nejvíce potřebujete.

Léčivá síla jógy: mysl, tělo a duch

Jóga se svými starobylými kořeny v bdělosti, pohybu a dechu nabízí holistický přístup k léčení. V době zármutku se tělo může cítit napjaté, vyčerpané nebo neklidné, zatímco mysl je často plná tíživých myšlenek. Jóga pomáhá jemně uvolnit napětí v těle i mysli a vytváří prostor pro klid a rozjímání.

Cvičení jógy vás povzbuzuje k tomu, abyste se naladili na svůj dech - nástroj, který vás může ukotvit v přítomném okamžiku. To má zásadní význam, když nás zármutek táhne mezi minulostí a budoucností a my se cítíme ztraceni. Soustředěním se na dech nám jóga umožňuje vrátit se do svého středu, být sami se sebou a pěstovat soucit se sebou.

Jemné pohyby pro uzdravení těla

Zármutek nás ovlivňuje emocionálně, ale může se projevit i fyzicky, způsobit napětí, bolesti hlavy nebo dokonce chronickou bolest. Jemné jógové pohyby mohou pomoci tyto fyzické příznaky zmírnit. Pozice jako Dětská pozice, Kočičí kráva a Savasana umožňují tělu uvolnit se, protáhnout a uvolnit nahromaděné emoce. Tyto regenerační pozice mohou navodit pocit pohodlí, pomoci obnovit tělo a přinést úlevu.

Těm, kteří potřebují trochu více pohybu, mohou pomoci omladit tělo jógové proudy, jako je Pozdrav slunci nebo jemné pozice ve stoje, a přitom stále dbát na hladinu energie. Nezapomeňte, že nejde o dosažení dokonalé pozice, ale spíše o to, abyste si dopřáli svobodu pohybu způsobem, který je léčivý.

Vytvoření prostoru pro emoce

Jóga je jedinečná v tom, že nám pomáhá spojit se s našimi emocemi a poskytuje bezpečný prostor pro pocity a uvolnění. Při zármutku můžeme prožívat širokou škálu emocí: smutek, hněv, zmatek nebo dokonce otupělost. Jóga vás povzbuzuje k tomu, abyste tyto emoce ctili a brali je na vědomí bez odsuzování. S každým dechem a pohybem vytváříte prostor pro to, aby tyto pocity mohly proudit skrze vás, místo abyste je uzavírali do sebe.

Někdy může smutek působit izolovaně a je snadné uzavřít se do sebe. Jóga nám však připomíná, že ve svých prožitcích nejsme sami. Ať už cvičíte doma nebo ve skupině, jóga vytváří podpůrné prostředí, kde můžete sdílet prostor s ostatními, kteří možná procházejí vlastní cestou uzdravování.

Vědomé cvičení pro emoční odolnost

Truchlení může být dlouhá a klikatá cesta, ale jóga nás učí odolnosti. Prostřednictvím všímavosti, dechových technik a pravidelného cvičení vám jóga může pomoci vybudovat emocionální sílu. Soustředěním se na přítomný okamžik se naučíte zvládat těžké emoce s větší grácií a přijetím.

Techniky, jako je hluboké dýchání, pránájáma a meditace, mohou vaši emoční odolnost dále posílit. Poskytují vám nástroje, které vám pomohou zklidnit mysl a zdravě zpracovat zármutek. Při dalším cvičení možná zjistíte, že se vaše emocionální krajina začíná měnit a přináší do vašeho života více jasnosti a klidu.

Hledání útěchy na cestě

Ve chvílích zármutku neexistuje žádný „správný“ způsob, jak se uzdravit, ani žádný stanovený časový plán, kdy byste se měli cítit lépe. Jóga není všelék, ale může vám poskytnout stabilní, soucitný systém podpory při procesu uzdravování. Prostřednictvím jógy si vytvoříte prostor laskavosti a dovolíte si cítit to, co cítíte, aniž byste spěchali na řešení. Jde o to být sám se sebou, se svými emocemi a důvěřovat, že uzdravení proběhne ve svůj vlastní čas.

Pokud s jógou začínáte, nezapomeňte, že nemusíte cvičit všechno najednou. Začněte s malými, jemnými cviky a postupně je rozšiřujte. Ať už dáváte přednost uklidňujícímu jinovému sezení, meditačnímu cvičení nebo regeneračním pozicím, dovolte józe, aby se stala vaším bezpečným prostorem v tomto citlivém období.

Osobní pozvánka na začátek

V Levivatte věříme, že jóga je mocným nástrojem k uzdravení, ať už čelíte zármutku, nebo se jen snažíte znovu spojit se svým tělem. Naše kolekce aktivního oblečení je navržena tak, aby vás podpořila na každém kroku vaší cesty a poskytla vám pohodlí, eleganci a měkkost, abyste se mohli soustředit na to, na čem skutečně záleží - na vaši pohodu.

Pokud jste připraveni prozkoumat léčivou sílu jógy, nezapomeňte, že na to nemusíte být sami. Začněte svým vlastním tempem a věřte, že každý dech, každé protažení a každý okamžik na podložce je krokem k uzdravení.

Udělejte svůj první krok ještě dnes. Zasloužíte si ho.

Mateřství je ten nejnáročnější akrobatický trik. Jednu chvíli se vznášíte ve vzduchu a hned nato děláte všemožné akrobatické kousky, abyste udržela rovnováhu mezi **vším a** životem s malým dítětem—jen tentokrát bez jištění a s hromadou plenek.

Jako máma a zakladatelka Levivatte nejsem žádný nováček v boji s touhou vrátit se k něčemu, co miluji (ahoj, aerial praxe!), zatímco se snažím zvládnout každodenní žonglování s mateřstvím, podnikáním a... no, snahou neztratit u toho rozum.

Ty boje jsou skutečné

Návrat k aerial tréninku po porodu je jako pokoušet se znovu naučit jezdit na jednokolce—po laně—a to všechno v naprosté únavě. A aby toho nebylo málo, měla jsem komplikovaný porod, takže už jen postavit se znovu na nohy byl obrovský úspěch! 

Moje core síla si vzala dlouhou dovolenou, ruce byly jako špagety a co se týká pružnosti? No, řekněme, že ta se ztratila v mlze vzpomínek.

Ale jde o tohle: ty boje jsou sice skutečné, ale stejně skutečná je i odměna. Je to o tom najít znovu svůj rytmus a přijmout, že to může být ze začátku trochu mimo tón.

✔️ Jak zvládat chaos (a neztratit u toho hlavu)

Jak to tedy zvládnout, aniž bychom se úplně zbláznili? Tady je pár věcí, které mi pomohly vrátit se k aerial praxi, aniž bych měla pocit, že se brzy zhroutím.

✔️ Obrňte se trpělivostí

Vážně, jsme superhrdinky, ale i superhrdinky si občas potřebují odpočinout. Začněte pomalu, oslavujte malé úspěchy a vzdejte se potřeby být dokonalá. Mluvím o malých krůčcích (záměrná slovní hříčka). Některé dny je vítězstvím už jen to, že se dostanete do hamaky.

✔️ Vytvořte si rutinu (která zahrnuje i vás!)

Já vím, já vím—"rutina" zní nudně, ale může vám zachránit život. Vymezte si krátký čas na trénink, i kdyby to bylo jen 10 minut protahování. Pro mě to není o dokonalosti, ale o tom, že se prostě dostavím, bez ohledu na to, jak chaoticky to vypadá.

✔️ Připravte si výbavu

Nevěřila byste, jak velkou motivaci vám dodá správné oblečení! Levivatte vzniklo z mé vlastní lásky k pohybu a nic mě nepřipraví lépe na cvičení než pohodlné a podpůrné oblečení. Věřte mi—správná výbava vás rozhýbe.

✔️ Stanovte si realistické cíle

Myslela jsem si, že se hned vrátím k těm nejtěžším trikům, ale rychle jsem se naučila upravit své očekávání. Teď slavím každý malý úspěch, jako když se konečně zatočím, nebo se udržím ve vzduchu déle, než jsem si myslela.

✔️ Nezapomeňte dýchat (doslova i obrazně)

Pamatujte, že vaše cvičení je stejně tak o duševní rovnováze jako o té fyzické. Udělejte si chvíli na to, abyste se nadechla, ocenila svůj pokrok a připomněla si, že vaše cesta zpět k tréninku je prostě jen cesta.

Sladké místo

A to nejsladší? Všechno se vrací zpět. Pocit létání ve vzduchu, radost z toho, že visíte hlavou dolů, a sebevědomí, které získáte, když zvládnete ten jeden pohyb, na kterém jste tak dlouho pracovala—všechno to tam je, jen čeká, až se k vám vrátí. A ano, některé dny to bude připomínat cirkusové představení, ale to je součástí té magie.

Takže všem maminkám, které se snaží vrátit do svého oblíbeného tempa—zda už jde o jógu, aerial nebo něco jiného—pamatujte, zvládnete to. Mateřství je ten nejtěžší akt ze všech, ale to neznamená, že se musíte vzdát věcí, které vás naplňují. Jen to berte po jedné otočce, jednom protažení a jednom nádechu.

Zimní měsíce mohou být pro naši jógovou praxi výzvou. Venku je zima, tma přichází dřív, a někdy je lákavější zůstat zabalená v teplé dece než se pustit do jógové podložky. Ale i v zimě můžeme najít způsoby, jak si udržet motivaci a pravidelně cvičit. Tady je pár tipů, které mi osobně pomáhají překonat zimní lenost.

✔️ Vytvořte si útulné místo

Zima je ideální čas na to, aby vaše jógová praxe byla pohodlnější a útulnější. Najděte si koutek ve svém domově, který může být jen pro vás a vaši podložku. Zapalte svíčky, zapněte jemnou hudbu a klidně si oblečte svůj oblíbený teplý svetr. Když se vaše jógové místo stane útulným a přitažlivým, bude mnohem snazší se k praxi vracet.

✔️ Zkuste nové typy jógy

Když venku fouká studený vítr, může být zajímavé vyzkoušet nové styly jógy, které zahřejí tělo i mysl. Hot jóga nebo dynamické flow sekvence mohou být perfektní volbou, jak si udržet v těle teplo a energii. Nebo naopak, když potřebujete zpomalit, vyzkoušejte restorativní jógu nebo jemné protažení, abyste se cítili znovu svěží.

✔️ Stanovte si malé cíle

Motivace se často ztrácí, když si nastavíme příliš ambiciózní cíle. Namísto toho, abyste si stanovili, že budete cvičit každý den hodinu, zkuste si dát cíl cvičit jen 10 minut denně. Zjistíte, že malé kroky vás udrží v pohybu, a brzy budete mít chuť cvičit déle. Každý malý úspěch se počítá.

✔️ Oblékněte se do něčeho pohodlného (a stylového!)

Nemusím asi dodávat, že správné oblečení dělá divy! Oblečení, které vám dobře padne a ve kterém se cítíte pohodlně, vám může dodat chuť se hýbat. A co je lepšího, než si obléct něco krásného, co vás motivuje k tomu, abyste se na podložku vrátili?

✔️ Připomeňte si, proč jste začali

Když je zima a vám se nechce, připomeňte si, proč jste s jógou začali. Možná je to pro klid mysli, fyzickou sílu, nebo prostě proto, že se po praxi cítíte lépe. Vraťte se ke svým důvodům a nechte je být motorem, který vás bude posouvat vpřed.

✔️ Najděte si jógového parťáka

Praxe ve dvou může být skvělým způsobem, jak zůstat motivovaný. Ať už cvičíte s kamarádkou na dálku přes video nebo se připojíte k online lekcím, sdílení praxe vám pomůže udržet si pravidelnost a podporu. Navíc je to skvělá zábava!

✔️ Buďte na sebe hodní

Některé dny to prostě nepůjde. A to je v pořádku. Nedělejte si výčitky, když budete mít den, kdy cvičení vynecháte. Zima může být náročná a tělo i mysl potřebují odpočinek. Klíčové je, abyste se k praxi vrátili, až budete připraveni, bez pocitu tlaku.

Závěrem...

Zima nemusí znamenat konec vaší jógové praxe. Naopak, je to skvělý čas, jak prohloubit své spojení s tělem, najít nové způsoby, jak se udržet v pohybu, a posílit své tělo i mysl. Pamatujte, že i když je motivace občas slabší, každý krok, i ten malý, je krok správným směrem.

Takže se zahřejte, oblékněte si svůj oblíbený outfit a pojďte se hýbat! Zima nemusí být výmluva, ale příležitost.